Já a BIBLE

7. května 2014 v 20:12 | Dája (Yoshikuni Ayumu) |  deníček
Věřím v nebe? Věřím v Ježíše? Věřím v Nebe a peklo? Tohle jsem si hodně dlouho pokládala za otázky, nebo spíše jsem o nich přemýšlela. Od mala jsem věděla že Bůh existuje, pocházím z věřící rodiny, ale rodina nás do toho nikdo nenutila, spíše se o nás o tom nijak nemluvilo, jako kdyby to byla věc jednotlivce. Ale pamatuju si, že jsem se Boha bála. Bylo mi často říkáno, to nedělej, Bůh tě potrestá a podobně. Nikdy mně nebylo říkáno, Bůh miluje všechny svoje děti, jak se to píše v Bibli. Mám silný pocit, že jediný kdo asi četl Bibli byl můj děda. Byl to silný člověk, měla jsem ho moc ráda. Jezdila jsem k němu vždy na prázdniny a od mala mně fascinovali svaté obrázky na zdech v jeho chalupě. Fascinoval mně vždy ten dlouhovlasý hubený pán se světlími vlasy jak se modlí, nebo i to jak je přibitý na kříži. Hodně mně to fascinovalo, ale nepamatuji si, že by mně někdo vysvětlil, kdo je Ježíš. Vždy jsem si myslela, že Bůh a Ježíš je jedno a to samé.





Měla jsem za to, že Bůh je něco co jen trestá, něco jako nějaký zlý učitel s ukazovátkem co Vás praští pokaždý, když něco nevíte. Věděla jsem, že se lidé k Bohu modlí, to jsem chápala tak, že když něco provedete máte se modlit, abyste se neocitli po smrti v pekle, nebo abyste rovnou nezemřeli. Také jsem se modlila jako malá a říkala jsem si ....

"Bože, smiluj se ať není dnes písemka z matematiky, češtiny atd ... ." určitě to všichni znáte.

Většinou to, ale opravdu vyšlo. Že by opravdu Bůh?! No kdo ví.

Moje setkání s Bohem přišlo, až když jsem se jako mladá topila na přehradě a málem jsem utonula. Neviděla jsem Boha, ale světlo a něco co bylo tak ohromné, taková láska, tak ohromná, bylo to pocitem, ale viděla jsem světlo, až teplo co mně hladilo po vlasech. Nezemřela jsem, jsem tu. Ani jsem po tak silném zážitku se smrtí nezačala věřit v Boha. Bylo mi 17 možná 18 let a vůbec jsem si nedokázala připouštět, že Bůh je. Věděla jsem však, že něco tam je, a má mně to rádo. Rádo tak jak veškerá láska světa. Neumím to popsat. Dlouho jsem se s tím i vyrovávala, že jsem nemohla do Nebe, že nemohu nahoru. Dole se mi vůbec nechtělo být. (měla jsem hodně špatné vztahy s rodinou, ale o tom, až někdy jindy) ....


Je pravdou, že mně to, ale vždy k Bohu nějak dostalo, různými náhody, které se mi v životě staly, jsem si říkala, že tohle není prostě jen tak, že peklo a nebe opravdu je. Musí být.

Mám kamarádku, která opravdu věří v Boha a nějak mně i dostala k Bibli. Každý slyšel pojem Bible a nějkdy i jejich texty jsou člověku povědomé, ale hlavně všechno známe z filmů. Hlavně z hororů známe pojem Satan, Bible, kniha Zjevení, číslo 666 a podobně. Možná je to už důvod, proč se spíš tehlech věcí bojíme a i Boha se bojíme. Známe to z hororů.

Mám doma Bibli pro 21 století a ta se čte opravdu krásně. Je to moderněji dělané, Čte se to jedním dechcem. nic složitého. A postupem času jak Bibli čtu a jak jí chápu a dostávám se do hloubky dění, chápu, že všechno vlastně je pravda, všechno sedí do posledního slova. Musíte to někdy číst trošku jako metaforu, né vše přesně jak se tam píše.

Jak jsem starší věřím v Boha víc a víc, už vím, že Boha se bát nemusím, že je to náš Otec. Otec všech a my jsme všichni jeho děti. Chápu Boha jako vesmír, jako počátek všeho živého. Nemusí to být stařík s vousy co si hraje nahoře šachy, ale je to něco většího je to síla života, bytí samotného. Věřím v Anděli a posmrtný život, i když v křestanství se tohle popírá, tam je jen jeden život, ale více méně by se dalo říct, že zase po smrti máme žít v Neby. Nebo aspoń naše duše ano. Ono i Tibetská fylosofie je podobná, i Hinduismus, Sice mluví o reinkarnaci, ale vesměs, všechno je to o víře, o naší duchovní víře.

Věřím v Boha a dělá to ze mě lepšího člověka.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PeťulAna PeťulAna | Web | 7. května 2014 v 20:33 | Reagovat

v to doufám :)¨tak přinejhoršim bude muset mamince stačit barva na vlasy :D

2 Kubi Kubi | Web | 7. května 2014 v 20:39 | Reagovat

Já sice V Boha nějak nevěřím, ale někdy si říkám, že tam možná někdo je, kdo nad námi drží:)

3 Nikola. Nikola. | Web | 7. května 2014 v 20:41 | Reagovat

Páni, to je zajímavé:)

4 Ko Ky Ko Ky | Web | 8. května 2014 v 10:06 | Reagovat

to je dobře,že věříš v Boha :) já bych v něj také věřila,ale když jsem se na něj obrácela jako by nebyl,tak jsem přestala věřit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama